Internetový týdeník o kultuře
a společnosti od r. 1998
Kontakt na redakci
babocka@vram.cz
Babočka str. 1
CELO-
STRÁNKOVÉ
ČTENÍ

Petite Mort

Recenze baletu NdB

Ona to je premiéra vlastně jen z části, protože tento baletní večer již na repertoáru byl před rekonstrukcí, a teď byla část Beethoven, mimochodem zdařilá parodie koncertu symfonického orchestru, nahrazena nejlepší choreografií známého a ceněného choreografa Johana Ingera Walking Mad, která si vysloužila frenetický řev nadšeného publika. Ale k tomu se propracuji.

Tma, černočerná tma, jen kdesi v dálce na jevišti svítí malinké světýlko, od kterého kráčí čísi nohy k publiku. Když dojdou ke středu jeviště, rozsvítí se více světel a vidíte muže. Osamělého muže. Rozhlédne se, na chvíli usedne, ale pak vstane a chce se vrátit. Ale světýlko v dálce mezitím zhaslo.  Muž zrozpačití, ale pak začne pomalu cvičit skoky a pózy. Přicházejí další, muži i ženy, nevšímavě postávají okolo něj a teprve, až začne hrát hudba, připojí se k němu a všichni společně tančí krásnou choreografii. Pak hudba ustane, první tančící vyčerpáním klesne k zemi a ostatní odcházejíce jej překračují. Připomíná to někomu něco? Choreografie Mária Radačovského Spolu.

Muž v buřince a dlouhém šedém plášti přichází k prkenné ohradě, ze které po chvíli vyběhne dívka a začne s ním tančit svádivé tance, neboť muž je stydlín. Paráda! Po chvíli z ohrady vyběhnou další 2 páry se šaškovskými čepicemi na hlavách a ti to teprve rozsvítí. Prudké pohyby, nevídané pózy a figury na Ravelovo Bolero. Vášnivá hudba, vášnivý tanec, nespoutaný, divoký, sexuální. Načež odloží čepice a rázem jde o něco jiného, závažnějšího, ale výrazy tance jsou tytéž. Nádhera. Překvapení. Zvraty. Agrese. Nevíte, nestačíte rozklíčovat oč přesně jde, ale je to něco běžně nevídaného. Devět tanečníků a tanečnic nechává na jevišti vše. Pak najednou Bolero skončí, publikum začne tleskat, ale konec není, Jeden pár tančí jakýsi epilog, dodatek na zcela jinou hudbu, ještě agresivnější a divočejší. Neskutečné, neuvěřitelné, nevídané. Teprve pak je konec, ale neuvěřitelný zážitek ve vás zůstává. Byla to skutečnost či sen? Walking Mad od Johana Ingera.

Dvě knihy o třech kapitolách o mužích a ženách. Jak pracuje ženský mozek a pracuje vůbec ten mužský? Svět ze ženské perspektivy a poté z mužské. Nahatý svět bez příkras a bez iluzí, ale s humorem. Já to takové měl také. Poprvé, podruhé, potřetí a nakonec počtvrté. Teď jsem sám a všechno mi funguje jak má, pomalu, po mém, ale vše stíhám v klidu, bez nerváků. Jak prosté. Tak prosté, až mi jisté problémy začínají chybět. Že bych si to zkomplikoval popáté? Masculine / Feminine Lukáše Timuláka.

Nezpochybnitelné vyvrcholení večera. Šest téměř nahých mužů podtrhujících svou mužnost kordy a šest jen o málo oblečenějších žen zdůrazňujících svou ženskost krinolínami tančí moderní, výrazový tanec na přenádherný Mozartův klavírní koncert. Tančí tak, že zíráte. A téměř nedýcháte. Ta hudba je nádherná sama o sobě, ale s tancem doslova bere dech. A také bere adjektiva, která jsou najednou prázdná, vyčichlá, nevýstižná, pošetilá. Je mi líto, ale to se popsat nedá, to je nutno zažít. Petite Mort Jiřího Kyliána.

Všichni tito choreografové mají něco společného. První tři tančili a studovali u čtvrtého, u Jiřího Kyliána v Nederlands Dans Theater, takže jde vlastně o večer nejuznávanějšího tanečního tvůrce současnosti. Každý jiný, každý svůj, ale něco společného mají.

Vratislav Mlčoch

Fakta o představení: